V menu výše si vyberte téma úspor. A pak už je to jednoduché! Kdykoliv v průběhu dne (týdne, roku…). A ať žijete kdekoliv. A vlastně i v jakémkoliv věku můžeš nebo můžete (pro dříve narozené s úctou k Vašemu věku) sledovat a snižovat svojí uhlíkovou stopu. A tím i šetřit energii, finance, přírodu....
Aby náměty a rady byly praktické a využitelné co nejvíc, je řada z nich zaměřena na naše každodenní spotřební, dopravní a další volby. Prostě na činnosti, které se pravidelně opakují. Protože třeba pořídit si vlastní bydlení v pasivním domě, což je v dlouhodobém horizontu jeden z nejúčinnějších prostředků úspor, je volba, kterou můžeme učinit obvykle jen jednou v životě (když jsou okolnosti příznivé) a taková možnost je pro nás dostupná.
Dobrá zpráva je, že existuje řada jednoduchých a finančně nenáročných příležitostí k úsporám energie a snižování uhlíkové stopy. Díky tomu může snižovat a šetřit úplně každý! Stačí změnit některý z mnoha návyků, kterými si zjednodušujeme (někdy ale i komplikujeme) každodenní život. A činnosti často opakované, třeba i každý den, mohou ve výsledku přinést dopad stejný nebo i vyšší, než jednorázová investice do úsporného bydlení, energeticky šetrných spotřebičů apod.
Energie a klima spolu významně souvisí. Téměř 60 % skleníkových plynů v ČR pochází právě z energetiky. Proto je potřeba hledat úspory právě zde. A navíc (abychom Ti dodali odvahu i vědomí souvislostí) nejde jen o ochranu klimatu. Pro náš život a životní prostředí tyto úspory a změny spotřebního stylu mohou znamenat i další přínosy. Pří výrobě elektřiny, spalovacích procesech v dopravě i při průmyslové produkci se do ovzduší a vody uvolňuje řada škodlivých látek. Zejména dopravou se do ovzduší dostává řada polutantů, které vůbec neprospívají plicím (našim, ani těm planetárním) a životu celkově. A pokud změníš třeba své dopravní návyky ve prospěch aktivního pohybu nebo upravíš jídelníček, můžeš pocítit i přímý dopad na tělesnou kondici a zdraví.
Náhodně vybrané tipy:
Vytápění obvykle tvoří největší část spotřeby energie na bydlení. Vyměnit okna, změnit způsob vytápění nebo přidat chybějící izolaci je nejúčinnější cestou k úsporám, vyžaduje čas a často nemalou vstupní investici. Přesto můžeme začít šetřit prakticky ihned, stačí změnit způsob svého „teplotního využívání“ bytu…
Co takhle si místo zvýšení teploty radiátoru v zimě na tričko obléct ještě mikinu nebo svetr? Nebo místo naboso chodit po bytě v pantoflích/ponožkách? V tomto směru bychom se mohli inspirovat u Angličanů nebo Skotů.
Kdykoliv, jednoduše a skoro v každém bytě můžeme regulovat teplotu, na kterou se vytápí jednotlivé části obydlí. A pokud budeme topit přiměřeně a nepřetápět (tedy nastavíme např. 21°C v obývacím pokoji a 18°C stupňů v ložnici), prospěje to i tělu, omezí ospalost a může zvýšit odolnost proti nachlazení. Samozřejmě, chce to také trochu disciplíny, například zavírat dveře mezi místnostmi s různě nastavenou teplotou... Pomůže také správné větrání - krátce a intenzivně, jen aby se vyměnil vzduch (např. 2-3x denně).
Další jasnou možností úspor je udržovat pobytovou teplotu jen když jsme přítomni. Pokud nemáme termostaty a/nebo dálkové ovládání, bude to i dobré cvičení pro mozek :-) Optimální je vzpomenout si a „stáhnout“ topení v obýváku 1-2 hodiny předtím, než půjdete pryč či do postele. Při ztlumení topení až při odchodu (ale i to je lepší, než vůbec) vlastně předtápíme bez užitku prázdné místnosti.
Za každý 1°C, o který snížíme pobytovou teplotu ve vybrané místnosti, ušetříme cca 6% na jejím vytápění. A údržba radiátorů před sezónou (odvzdušnění, ale i vyčištění od prachu) může zvýšit účinnost topného systému až o čtvrtinu. Také je důležité radiátory nezakrývat, aby vzduch mohl volně proudit.
Vedle bílkovin, sacharidů, vitamínů, tuků a dalších látek se v jídle schovává, jak jinak, také uhlíková stopa. Jsi to, co jíš, a tak není divu, že Tvá uhlíková stopa to má podobně – je do velké míry to, co si pravidelně dopřáváš asi tak 3x-5x denně. Složení potravy je zcela zásadní, nicméně se můžeš vsadit, že s množstvím masa ve Tvém pokrmu, a to především toho hovězího, se velikost stopy dramaticky zvětšuje. A tak, jsi-li například vegan(ka), je Tvoje uhlíková stopa o celých 60 % menší než stopa masožrouta, který má s masem rande během snídaně, oběda i večeře. Zkusíš-li omezit spotřebu masa jen na některá jídla nebo lépe jen některé dny v týdnu, bude líp!
Co hraje klíčovou roli ve velikosti stopy jídla? Je to právě maso a jeho podíl v Tvojí stravě! Baštíš-li maso (téměř) každý den, v porovnání s veganem je v této souvislosti Tvá stopa o 100 % větší. Pokud jsi vegetarián nebo jíš maso pouze příležitostně, je Tvá stopa o 30 % menší než stopa jedince, který konzumuje maso na denním pořádku. A chytrá rada na konec: Omezíš-li konzumaci masa jen na několik jídel (a například 2 dny) v týdnu, pomůžeš nejen svému zdraví, ale také většině obyvatel na planetě!
Pití patří spolu s jídlem mezi základní podmínky fungování úžasně složitého a “promakaného” systému, kterému říkáme lidské tělo. Pokud se bavíme o uhlíkové stopě nealkoholických nápojů, základní rada je naprosto jednoduchá. Shodneme se na ní s Malým princem: stačí si dojít do studánky… a pokud to tak budeme dělat po celý rok, stopa našeho pitného režimu bude dočista nulová! Ale ne každý, vlastně asi málokdo, má pitný pramen poblíž bydliště/pracoviště. Naštěstí v dnešní době stačí otočit kohoutkem…
Z hlediska množství energie, a samozřejmě také velikosti uhlíkové stopy, je totiž kohoutková voda jasná první volba! A kdo musí či chce pít balenou vodu, tak je lépe kupovat lahve alespoň 1,5 litru (to platí pro všechny nápoje), čímž se šetří množství potřebných obalů i „lahvoprostorokilometrů“, neboli stopa a energie vyplývající z dopravy vody. U balených vod je „nejmenší zlo“ stolní voda neperlivá, protože perlivá je sycená přímo oxidem uhličitým...
Podstatně větší stopu, než voda balená, mají limonády. A nápojem s obrovskou stopou pak je džus. Takže při častém pití kupovaných džusů máš jistotu, že pořádně navýšíš svůj „uhlíkový účet“.
Které nápoje nejsou při výrobě spojeny se skleníkovými plyny? Uhlíková stopa obyčejné vody (kohoutkové) je ve srovnání s vodou balenou nepatrná (proto je to ve výsledku nula). Mezi nápoji v PETkách má nejmenší stopu balená voda neperlivá. Jen o něco hůře je na tom minerální voda (stopa asi o 20% vyšší). Ještě vyšší stopu pochopitelně vykazuje limonáda (o 60-70% oproti vodě balené). A nápojem s obrovskou stopou pak je džus. U klasického litrového kartonu má 100% džus v průměru 7x vyšší stopu než stejné množství minerálky.