V běžné domácnosti je elektřina „zodpovědná“ za rozhodující část spotřeby energie (mimo energii potřebnou k vytápění, které není elektrické). Přitom nemalou část spotřeby můžeme ovlivnit jednoduše svým chováním. A když už si úspornější provoz domácnosti zaběhneme, tak se pak bude elektřina šetřit vlastně už sama! Zde je pár základních rad:
- Nesvítit (nehrát, nenechat puštěnou TV…) v místnostech, kde nepobýváte! Osvědčená rada z časů našich babiček, ale stále velmi účinná :-)
- Pro osvětlení využívat hlavně kvalitní LED zdroje s životností 15 tis. hodin (některé „levné“, např. asijské výrobky ze zkušenosti mohou vypovědět službu třeba už po roce používání). Do míst odpočinku lze doporučit teple bílý barevný tón (2700 K či méně).
- Plánovat nákup velkých spotřebičů dřív, než ten starý doslouží. A zvolit velikost (kapacitu), kterou opravdu běžně využijete. Například u chladniček volba nadměrného objemu znamená citelný nárůst každodenní spotřeby.
- Koupit spotřebič s nižší provozní spotřebou (podle energetického štítku) se vyplatí, i když je o něco dražší. Náklady se vrátí nižší spotřebou a stopa bude menší!
- Správná obsluha a čištění spotřebičů (např. od vodního kamene u konvic, praček) umožňuje jejich provoz s optimální (nejnižší) spotřebou.
- Některé elektrické spotřebiče jsou převážně „módní trend“, který však kvalitu (péče o tělo, domácnost…) nijak nezvyšuje. Např. některé elektrické zubní kartáčky mohou podle některých lékařů stavu chrupu i vážně uškodit...
Nejúspornější však je prostě se občas bez elektřiny obejít.
Zvažte, zda je nutné řešit činnosti v domácnosti vždy „elektricky“. Práce vlastní silou může být někdy zpestření nebo i duševní relax. A v případě menšího rozsahu může být i časově srovnatelná s obsluhou a úklidem daného spotřebiče...
1) Nejúčinnější je nulová spotřeba – co zkusit doma i nějakou činnost bez elektřiny?
2) Podívejte se, jak staré máte spotřebiče, u starých porovnejte spotřebu s novými. Moderní elektrické spotřebiče jsou často až několikanásobně účinnější (a tedy úspornější), než výrobky staré 10 a více let. Nejvíce asi ušetří pořízení LED světelného zdroje o stejné svítivosti, jakou má klasická žárovka (LED je úspornější o 80%).Vytápění obvykle tvoří největší část spotřeby energie na bydlení. Vyměnit okna, změnit způsob vytápění nebo přidat chybějící izolaci je nejúčinnější cestou k úsporám, vyžaduje čas a často nemalou vstupní investici. Přesto můžeme začít šetřit prakticky ihned, stačí změnit způsob svého „teplotního využívání“ bytu…
Co takhle si místo zvýšení teploty radiátoru v zimě na tričko obléct ještě mikinu nebo svetr? Nebo místo naboso chodit po bytě v pantoflích/ponožkách? V tomto směru bychom se mohli inspirovat u Angličanů nebo Skotů.
Kdykoliv, jednoduše a skoro v každém bytě můžeme regulovat teplotu, na kterou se vytápí jednotlivé části obydlí. A pokud budeme topit přiměřeně a nepřetápět (tedy nastavíme např. 21°C v obývacím pokoji a 18°C stupňů v ložnici), prospěje to i tělu, omezí ospalost a může zvýšit odolnost proti nachlazení. Samozřejmě, chce to také trochu disciplíny, například zavírat dveře mezi místnostmi s různě nastavenou teplotou... Pomůže také správné větrání - krátce a intenzivně, jen aby se vyměnil vzduch (např. 2-3x denně).
Další jasnou možností úspor je udržovat pobytovou teplotu jen když jsme přítomni. Pokud nemáme termostaty a/nebo dálkové ovládání, bude to i dobré cvičení pro mozek :-) Optimální je vzpomenout si a „stáhnout“ topení v obýváku 1-2 hodiny předtím, než půjdete pryč či do postele. Při ztlumení topení až při odchodu (ale i to je lepší, než vůbec) vlastně předtápíme bez užitku prázdné místnosti.
Za každý 1°C, o který snížíme pobytovou teplotu ve vybrané místnosti, ušetříme cca 6% na jejím vytápění. A údržba radiátorů před sezónou (odvzdušnění, ale i vyčištění od prachu) může zvýšit účinnost topného systému až o čtvrtinu. Také je důležité radiátory nezakrývat, aby vzduch mohl volně proudit.
Základní provozní doporučení, pokud využíváte klasický elektrický boiler, zní: neohřívat vodu na více než 55 stupňů Celsia. Při vyšší teplotě se v boileru více tvoří a usazuje vodní kámen, což sníží účinnost ohřevu a způsobí nárůst spotřeby elektřiny.
Pokud bydlíte ve vlastním domě, vyplatí se uvažovat o zajištění teplé vody jiným způsobem, než klasickým elektrickým boilerem. Zvlášť pokud se současný boiler blíží ke konci své životnosti. Využití obnovitelných zdrojů energie umožní velké snížení či téměř úplnou eliminaci spotřeby energie pocházející z fosilních paliv. A úměrně k tomu se podaří významně snížit také uhlíkovou stopu!
Možností a variant se k tomu nabízí celá řada, například solární systém na střeše nebo ohřev pomocí kotle na biomasu (současně jde o uhlíkově téměř neutrální vytápění). Existují i „trojkombinované“ boilery, umožňující ohřívat vodu sluncem, v zimě pak kotlem na biomasu a jen od jara do podzimu, pokud nesvítí slunce, boiler dohřeje vodu elektricky. Vzhledem k rozsahu dostupných technologií a množství různých variant doporučujeme poradit se o konkrétním vhodném řešení s odborníkem či projektantem.
Při ohřívání vody běžným boilerem na elektřinu může ohřev teplé vody zodpovídat za víc než polovinu celkové spotřeby elektřiny (a odpovídající uhlíkové stopy) v domácnosti!
Největším spotřebičem, který potřebuje elektřinu prakticky neustále, je lednice (a mrazák). Běžná lednice s mrazící částí, stará deset let (energetická třída B), spotřebuje až dvojnásobek elektřiny oproti současným lednicím třídy A++/+++ se stejnou velikostí. Takže pokud máte takovou starší lednici, zvažte nákup nové, optimálně o něco menší než ta současná (stále platí, že menší lednice znamená nižší celkovou spotřebu).
A díky výrazné změně legislativních norem velké rozdíly ve spotřebě existují také u vysavačů. Výkonný, běžný vysavač, koupený před rokem 2014, má až trojnásobnou spotřebu elektřiny než nejvýkonnější vysavače současné. Od září 2017 je maximální povolený příkon max. 900 W, ale na sacím výkonu bychom tuto úsporu díky zdokonalené konstrukci a vyšší účinnosti poznat neměli.
PS: Víš, proč se takto zpřísnily požadavky na příkon a účinnost vysavačů? Důvodem je dlouhodobé úsilí EU právě o energetické úspory, což napomůže snížit emise skleníkových plynů. Takže vlastně jde o stejný cíl – napomoci ochraně klimatu!
Teploty mají velký vliv na (ne)úsporný provoz každé lednice. Za každý stupeň teploty v místnosti, kde je lednice, navíc nad 20 °C, vzroste spotřeba energie asi o 6 %.
Pro běžný provoz stačí nastavit teplotu v chladničce na 5-6 stupňů Celsia a v mrazáku -18°C. Každý 1°C dolů totiž znamená navýšení spotřeby o 6 %.
Náš styl života se skládá z mnoha střípků - důležitých věcí, ale i běžných činností až automatických úkonů, nad nimiž vlastně už nepřemýšlíme, dostaly se stranou naší pozornosti. Každodenní detaily nejsou to hlavní, co právě teď (či dlouhodobě) řešíme, a nad čím přemýšlíme. Jistě - jsou věci podstatné, bez nichž se neobejdeme a ty je potřeba řešit často bez uhlíkových úvah.
Vedle toho, co je nezbytné, je však volný prostor pro svobodnou volbu, jak svůj čas naplníme, co děláme, i o čem přemýšlíme. A protože i uhlíkový ďábel se může ukrývat v detailu, vyplatí se zkusit „uhlíkově stopovat“, sledovat právě to, co děláš často a automaticky. Tady je pár příkladů pro inspiraci:
• Jezdíš autem kamkoliv a kdykoliv můžeš? Nebo aspoň někdy cestu na dané trase naplánuješ a zkusíš i alternativní možnosti přepravy?
• Chladíš jídlo v lednici na maximum, nebo se spokojíš s průměrným nastavením? A odmrazuješ mrazák, až když led zabírá většinu místa?
• Necháš si věci, které běžně a často používáš (bunda, boty, batoh…) opravit, pokud to jde, nebo je raději bez váhání nahradíš za nové?
• Tvoje oblečení (a mobilní telefon :-) nesmí být pozadu za nejnovější módou/trendem, proto je(j) vyměníš každý druhý rok nebo i častěji za nové?
• Když bychom šli do opravdu velkého detailu, tak třeba - používáš doma zásadně pouze tekuté mýdlo? (jeho významná nevýhoda je, že nejmenší „dávka“ bývá o dost vyšší než je nutné - a to navyšuje jeho uhlíkovou stopu nejméně o polovinu oproti mýdlu pevnému).
Odpověď a nápovědu, co je uhlíkově úsporné, najdeš sice jen u poslední otázky, ale jsme si jisti, že i u předchozích příkladů, třeba s pomocí ostatních tipů, snadno určíš variantu, která znamená snížení stopy.
Také ale platí, že uhlíkově klíčové činnosti jsou ty pravidelné. A tak nemusí výjimečně až tolik vadit nějaký ten uhlíkový přešlap. Když už se rozhodneme si takovou ne zrovna úspornou aktivitu dopřát, je důležité si ji s vědomím uhlíkového luxusu do hloubky užít. Prostě ať přinese radost. A pak je možné její stopu třeba kompenzovat jinde :-)
Uhlíkový drobnohled, aneb jak vytěžit z běžných činností snížení svojí stopy