V menu výše si vyberte téma úspor. A pak už je to jednoduché! Kdykoliv v průběhu dne (týdne, roku…). A ať žijete kdekoliv. A vlastně i v jakémkoliv věku můžeš nebo můžete (pro dříve narozené s úctou k Vašemu věku) sledovat a snižovat svojí uhlíkovou stopu. A tím i šetřit energii, finance, přírodu....
Aby náměty a rady byly praktické a využitelné co nejvíc, je řada z nich zaměřena na naše každodenní spotřební, dopravní a další volby. Prostě na činnosti, které se pravidelně opakují. Protože třeba pořídit si vlastní bydlení v pasivním domě, což je v dlouhodobém horizontu jeden z nejúčinnějších prostředků úspor, je volba, kterou můžeme učinit obvykle jen jednou v životě (když jsou okolnosti příznivé) a taková možnost je pro nás dostupná.
Dobrá zpráva je, že existuje řada jednoduchých a finančně nenáročných příležitostí k úsporám energie a snižování uhlíkové stopy. Díky tomu může snižovat a šetřit úplně každý! Stačí změnit některý z mnoha návyků, kterými si zjednodušujeme (někdy ale i komplikujeme) každodenní život. A činnosti často opakované, třeba i každý den, mohou ve výsledku přinést dopad stejný nebo i vyšší, než jednorázová investice do úsporného bydlení, energeticky šetrných spotřebičů apod.
Energie a klima spolu významně souvisí. Téměř 60 % skleníkových plynů v ČR pochází právě z energetiky. Proto je potřeba hledat úspory právě zde. A navíc (abychom Ti dodali odvahu i vědomí souvislostí) nejde jen o ochranu klimatu. Pro náš život a životní prostředí tyto úspory a změny spotřebního stylu mohou znamenat i další přínosy. Pří výrobě elektřiny, spalovacích procesech v dopravě i při průmyslové produkci se do ovzduší a vody uvolňuje řada škodlivých látek. Zejména dopravou se do ovzduší dostává řada polutantů, které vůbec neprospívají plicím (našim, ani těm planetárním) a životu celkově. A pokud změníš třeba své dopravní návyky ve prospěch aktivního pohybu nebo upravíš jídelníček, můžeš pocítit i přímý dopad na tělesnou kondici a zdraví.
Náhodně vybrané tipy:
Letecká doprava je z pohledu dopadu na klima tím nejhorším dopravním prostředkem. Hlavním problémem jsou emise skleníkových plynů, které navíc negativně působí i na další složky životního prostředí. Emise na osobokilometr jsou nejčastěji několikrát vyšší, než pokud cestuješ autem. A s dalšími druhy veřejné dopravy vychází srovnání ještě hůře - například oproti autobusu je stopa letu v rámci Evropy 6x vyšší. U spotřebované energie (kWh) se oproti autobusu jedná přibližně o pětinásobek.
Klasickou úspornou radou je namířit si to v létě prostě po vlastech českých či za atraktivitami středoevropského regionu, kterých je rovněž nepřeberné množství. I takový Balaton nebo maďarské termály, přestože moře nenahradí, mohou být zajímavým koupacím cílem pro dovolenou u vody s nádechem exotiky nebo alespoň cizích krajů a zvyků. Prostě alespoň občas se letecká dovolená u moře nebo v dalekých destinacích dá zaměnit za rovněž nevšední, zajímavou a klimaticky příznivější dovolenou v dosahu silniční dopravy.
I tak je ale jasné, že ne všude se dá dojet po souši, nebo by to zabralo neúměrné množství času. Přesto se například v případě nejčastější dovolené u moře na jihu Evropy můžeme poohlédnout po alternativách. Zejména je možné zvážit cestu vlakem v lůžkovém nebo lehátkovém voze. Kdo tuto variantu vyzkoušel, asi potvrdí, že takové cestování kromě prostorového komfortu má v sobě kus romantiky i dobrodružství. A to milují také či zejména děti. Ovšem i dorazit do cíle po ránu či dopoledne příjemně odpočatí díky noclehu na lůžku "v pojízdném vlakopokoji" je příjemný i neobvyklý začátek dovolené. Navíc zde zážitky začínají už samotnou cestou krajinou odvíjející se přes několik zemí za oknem kupé.
Letecká doprava produkuje při stejné uražené vzdálenosti zpravidla několikanásobně vyšší emise skleníkových plynů, než doprava autem. Při cestě průměrným benzínovým autem (spotřeba 7l/100 km) a při obsazení auta pouze řidičem může být rozdíl "jen" v desítkách procent. Ale pokud se stejným autem vydá na dovolenou k moři na jih Evropy čtyřčlenná rodina, uhlíková stopa letu bude oproti cestě autem zhruba pětinásobná!
Letecká doprava produkuje při stejné uražené vzdálenosti zpravidla několikanásobně vyšší emise skleníkových plynů, než doprava autem. Při cestě průměrným benzínovým autem (spotřeba 7l/100 km) a při obsazení auta pouze řidičem může být rozdíl "jen" v desítkách procent. Ale pokud se stejným autem vydá na dovolenou k moři na jih Evropy čtyřčlenná rodina, uhlíková stopa letu bude oproti cestě autem zhruba pětinásobná!
Pití patří spolu s jídlem mezi základní podmínky fungování úžasně složitého a “promakaného” systému, kterému říkáme lidské tělo. Pokud se bavíme o uhlíkové stopě nealkoholických nápojů, základní rada je naprosto jednoduchá. Shodneme se na ní s Malým princem: stačí si dojít do studánky… a pokud to tak budeme dělat po celý rok, stopa našeho pitného režimu bude dočista nulová! Ale ne každý, vlastně asi málokdo, má pitný pramen poblíž bydliště/pracoviště. Naštěstí v dnešní době stačí otočit kohoutkem…
Z hlediska množství energie, a samozřejmě také velikosti uhlíkové stopy, je totiž kohoutková voda jasná první volba! A kdo musí či chce pít balenou vodu, tak je lépe kupovat lahve alespoň 1,5 litru (to platí pro všechny nápoje), čímž se šetří množství potřebných obalů i „lahvoprostorokilometrů“, neboli stopa a energie vyplývající z dopravy vody. U balených vod je „nejmenší zlo“ stolní voda neperlivá, protože perlivá je sycená přímo oxidem uhličitým...
Podstatně větší stopu, než voda balená, mají limonády. A nápojem s obrovskou stopou pak je džus. Takže při častém pití kupovaných džusů máš jistotu, že pořádně navýšíš svůj „uhlíkový účet“.
Které nápoje nejsou při výrobě spojeny se skleníkovými plyny? Uhlíková stopa obyčejné vody (kohoutkové) je ve srovnání s vodou balenou nepatrná (proto je to ve výsledku nula). Mezi nápoji v PETkách má nejmenší stopu balená voda neperlivá. Jen o něco hůře je na tom minerální voda (stopa asi o 20% vyšší). Ještě vyšší stopu pochopitelně vykazuje limonáda (o 60-70% oproti vodě balené). A nápojem s obrovskou stopou pak je džus. U klasického litrového kartonu má 100% džus v průměru 7x vyšší stopu než stejné množství minerálky.
Při způsobu cestování „autem ode dveří ke dveřím“ snižování stopy dopravy vyžaduje hlavně nabourat tyto zajeté koleje našeho dopravního chování. Je fakt, že přemýšlení, jak by to šlo jinak, může i bolet, alespoň na začátku - duševně, ale i fyzicky…
Ve výsledku nám to ale může přinést komfortnější nebo příjemnější cestování, při kterém si užijeme víc zábavy, méně stresu, uvidíme okolní krajinu jinak a ještě uděláme něco pro kondici (třeba prodýcháme tělo při pěším úseku cesty). A nemusí to být dražší a vlastně ani časově náročnější. Může to být srovnatelné a oproti autu často i levnější.
TIP: Víš, jak často mezi startem a cílem tvojí cesty jezdí veřejná doprava? Zkus si zjistit aktuální spojení! Pokud zrovna nebydlíš v malé vesnici stranou dopravních tepen, může být nabídka spojení až překvapivě bohatá. A pozor - vyhledávače spojení jsou pouhé automaty. A tak občas ukazují pouze některé existující spoje, zvlášť když cesta vyžaduje přestup. V této situaci pomůže vyhledání spojení pouze v úseku do/z přestupního uzlu.
Pokud alespoň část cesty autem nahradíš za jízdu veřejnou dopravou, bude cesta z/do práce méně stresující. Uhlíkovou stopu cesty (oproti autu, v němž jedou nejvýše 2 osoby) tím snadno snížíš o 50-75%! A můžeš si přitom v klidu promyslet úkoly a priority na dnešní den.